Novinky Areál společnosti GTL (23. 5. 2018) dokončen!!!!! více >>
NAPIŠTE NÁM >>

EKIS, spol. s r.o.
Náchodská 2421, Praha 9

Poradenství

1. Uvažuji o stavbě rodinného domu o půdorysu větším než 150 m2. Potřebuji stavební povolení?
Na stavbu rodinného domu nově postačí jednodušší ohlášení stavby, pokud budou splněny podmínky uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) stavebního zákona. Tzn., že rodinný dům bude mít jedno nadzemní podlaží do hloubky 3 m a nejvýše dvě nadzemní podlaží a podkroví. Současně musí stavebník doložit podklady podle § 105 a násl. stavebního zákona. Požadavek na dodržení limitního parametru 150 m2 celkové zastavěné plochy byl novelou vypuštěn.

2. V čem se pro mě jako drobného stavebníka liší ohláška a stavební povolení?
Ohláška i stavební povolení sice vyžadují téměř stejné množství dokumentů, u ohlášky ale úřady rozhodují rychleji. Zatímco na povolení se často čeká i několik měsíců, jednodušší ohlášení musí být vydáno do 30 dnů za předpokladu, že budou doloženy zákonem požadované doklady a podklady. Navíc se za něj platí nižší správní poplatky.

3. Jaká pravidla nyní platí pro zahradní stavby?
Například stavby skleníků a bazénů včetně souvisejícího technického zařízení na pozemcích rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci s parametry uvedenými ve stavebním zákoně nevyžadují vydání územního rozhodnutí ani souhlasu a také nevyžadují vydání stavebního povolení nebo ohlášení. Jedná se o skleníky do 40 m2 zastavěné plochy, do 5 m výšky v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku a bazény do 40 m2 zastavěné plochy v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku. V případě nedodržení zákonem stanovených parametrů je třeba výše uvedené stavby územně posoudit (vydat územní souhlas nebo územní rozhodnutí).

4. Vím, že novela umožňuje provést svépomocí výstavbu všech rodinných domů i drobných staveb, jako jsou bazény nebo skleníky. Znamená to, že úřadu už stavebník nemusí předkládat žádné dokumenty související s realizací stavby?
Skutečnost, že se po 1. 1. 2018 nebudou některé stavby kolaudovat, nemění nic na tom, že stavebník a další osoby zúčastněné na výstavbě jsou nadále povinny plnit povinnosti vyplývající ze stavebního zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení.
Stavebník je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, což je základní povinností nejen stavebníka, ale též zhotovitele (stavebního podnikatele), stavbyvedoucího nebo osoby vykonávající stavební dozor (§ 160 a 153 stavebního zákona). Stavební zákon v § 152 dále stavebníkovi ukládá povinnost zajistit před započetím užívání stavby provedení a vyhodnocení zkoušek a měření předepsaných zvláštními právními předpisy (tlakové zkoušky, revizní zprávy atd.).

5. Lze oplocení do výšky 2 m vybudovat bez posouzení stavebním úřadem a souhlasu sousedů?
Pokud oplocení splní parametry a podmínky uvedené v § 79 odst. 2 písm. f) stavebního zákona, to znamená, že je do výšky 2 m, nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím a nachází se v zastavěném území či v zastavitelné ploše, pak z hlediska posouzení stavebním úřadem nevyžaduje nic. Avšak dle ustanovení § 152 odst. 1 stavebního zákona o zahájení prací na stavbách osvobozených od povolení je stavebník povinen v dostatečném předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo dotčené (tedy i sousedy). Táž podmínka platí i v případě rekonstrukce plotu.

6. Co je to údržba stavby?
Údržba stavby neboli udržovací práce se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost. Tyto práce nepodléhají žádnému povolení, vyjma staveb, která jsou kulturní památkou. Zároveň je třeba podotknout, vlastník stavby má povinnost provádět údržbu objektu a stavební úřad má právo tyto práce nařídit k tíži vlastníka.

8. Musí se žádat o povolení stavby, pokud chci zateplit plášť budovy?
Dle stavebního zákona se zateplení pláště budovy vnímá jako stavební úprava změny dokončené stavby, tzn., že také nepodléhá žádnému povolení. Nicméně tato stavební úprava se většinou uplatní pouze u rodinných domů a menších objektů. U bytových staveb, staveb občanské vybavenosti, školských staveb si stavební úřad vyžádá minimálně stanoviska dotčených orgánů a v některých případech i stavební povolení. To samé platí i u staveb, které jsou kulturní památkou nebo se nacházejí v zónách dotčených památkovou péčí např. v Hlavním městě.

9. Jak dlouho trvá platnost územního souhlasu u jednoduchých staveb a platnost ostatních povolení.
Územní souhlas trvá 2 roky od vydání a jeho platnost nelze prodloužit. To samé platí u ohlášení stavebního záměru. Společné územní a stavební řízení má platnost 2 roky s možností prodloužení na 5 let. Stavební povolení trvá 2 roky a lze jeho platnost také prodloužit. Lhůtu, o kterou se toto povolení prodlužuje záleží na úvaze stavebního úřadu.

10. Musí se k demolici staré stavby vyjadřovat stavební úřad?
Ano, především u staveb na ohlášení a stavební povolení je vlastník stavby povinen ohlásit záměr odstranit stavbu. K žádosti je třeba i připojit dokumentaci odstranění stavby. Pokud je ve stavbě možnost výskytu nebezpečného azbestu nebo je kulturní památkou, musí se postupovat dle zvláštních předpisů.

11. Chci si pořídit novou přípojku technické infrastruktury, jak mám postupovat?
Veškeré přípojky (kanalizace, vodovod, plynovod, energetika…) jsou stavebním zákonem vnímány jako drobné stavby vyžadující územní souhlas. Přípojkou se myslí rozsah připojení od hlavního řadu (z ulice) po ukončení např. v revizní šachtě, vodoměrné šachtě, v osazené skříni v oplocení. Pokračování potrubí od těchto ukončení až do objektu již nepodléhá žádnému povolení, pouze musí být provedeno platných norem a technických podmínek. V případě tedy pořízení přípojky od hlavního řadu je třeba požádat o existenci sítí od příslušného správce této infrastruktury, dále zároveň požádat o technické podmínky připojení. Poté oslovit projektanta, který vyhotoví projekt pro územní souhlas, zajistit si potřebná vyjádření a stanoviska ostatních správců sítí a dotčených orgánů, podat poté vše na příslušný stavební úřad, který vydá územní souhlas. Až po vydání územního souhlasu lze provádět realizaci stavby.

12. Proč tak dlouho trvá vyřízení jednotlivých řízení?
Časové lhůty těchto řízení jsou velmi závislé na složitosti stavby, počtu účastníků řízení a jejich případných odvolání, správnosti projektové dokumentace a také pružnosti úředníků státní správy (stavební úřad). Proto níže uvedené termíny berte pouze v ideálním případě, a to tak, že máte podanou žádost se všemi náležitostmi a není stavba zatížena posouzením vlivu na životní prostředí, tzv. EIA.
  1. Územní rozhodnutí – v jednoduchých případech 60 dní + 25 dní nabytí právní moci, ve složitějších případech 90 dní + 25 dní nabytí právní moci
  2. Územní souhlas – do 30 dní
  3. Společný územní souhlas a ohlášení – do 30 dní
  4. Společné územní a stavební řízení - v jednoduchých případech 60 dní + 25 dní nabytí právní moci, ve složitějších případech 90 dní + 25 dní nabytí právní moci
  5. Ohlášení stavby – do 30 dní
  6. Stavební povolení - v jednoduchých případech 60 dní + 25 dní nabytí právní moci, ve složitějších případech 90 dní + 25 dní nabytí právní moci


Pozn: Novela stavebního zákona č. 225/2017 Sb.